Pozvánky

Moskva → Petušky

V prostorách divadelního klubu připravuje činohra NDM představení  Moskva → Petušky.

Venedikt Jerofejev (1938-1990)
Moskva → Petušky
Bible všech alkoholiků
Nevím, jak se Venediktu Jerofejevovi podařilo překročit padesátku a netuším, jak se mu podařilo vytvořit poměrně obsáhlé dílo (kromě „Petušek“ další romány, poémy, divadelní hry, básně  a eseje). Pokud by totiž normální člověk vypil jen polovinu toho, co jeho autobiografický hrdina „poémy“  Moskva → Petušky, umřel by ve třiceti a nenapsal nic – ani tuhle poému... Ale  Venedikt tak úplně normálním smrtelníkem nebyl: i jeho nejbližší ho označovali za profesionálního alkoholika. Přesto dokázal psát jiskřivě, napohled lehce, zasvěceně, s bravurou a vtipem. Jak už tušíte, či víte jistě, hlavní roli v tomto díle si pro sebe uzurpoval alkohol: obrovská kvanta alkoholu, především vodky, vína, piva a v neposlední řadě také množství koktailů velmi pestrého složení (nechybí v nich například nejrůznější parfémy, lepidla či prostředky na hubení lezoucího hmyzu). Příběh samotný je zcela prostý: Venedikt Jerofejev se probudí brzy ráno po propité noci na schodech neznámého moskevského činžáku a v kocovině vesmírných parametrů se rozhodne, že navštíví svou lásku v Petuškách, městečku, vzdáleném asi sto dvacet kilometrů, tedy pár hodin osobním vlakem. Vyčká do otevření obchodů, nakoupí rozličné předměty, nutné k přežití (nebo nepřežití?) oné cesty, naplní jimi kufírek, který stále nosí u sebe a vyrazí na nádraží. Dojede? Nedojede? Neprozradíme. Naopak vyzradíme, že obsah kufírku je cestou v plné permanenci a náhodní spolucestující se také vydatně zásobili, takže řeči se vedou, vodka teče… Přihodí se mnoho bizarních, komických i tragikomických událostí, vyprávěné historky jsou stále neuvěřitelnější a vše spěje k dramatickému vyvrcholení.
„Bible ruských alkoholiků“, tak bývá tato poéma často a právem nazývána. A protože alkoholici celého světa jsou bratři, neboť je pojí pouto nejsilnější, dovolili jsme si opatřit hře podtitul „Bible všech alkoholiků“.
Klub v podkroví Divadla Jiřího Myrona svým tvarem připomíná vagón, hrát tedy budeme právě tam. A nejen kvůli jeho tvaru: i zde je možno opatřit si rozličné předměty, nutné k přežití (nebo nepřežití?) tohoto představení.
Tíha dramatizace a režie kongeniálního a procítěného překladu Leoše Suchařípy by měla spočívat především na bedrech Tomáše Jirmana a Marka Pivovara, ale počítáme s podstatným autorským vkladem všech zúčastněných; role „Venečky“ Jerofejeva se zhostí Tomáš Jirman a do tenat alkoholu spolu s ním upadnou: Lada Bělašková, Renáta Klemensová, Jan Fišar, Petr Houska a „hrající režisér“ Janusz Klimsza (tedy jakýsi protipól „režírujícího herce T. J.). Útulné klubové prostředí ještě více zútulní David Bazika, který postavy hry také oblékne.

(Poznámka: datum premiéry není dosud stanoveno, ideální termín, tedy týden před „Pastorkyní“ je obsazen Ideálním manželem, ale některé další dny v onom týdnu jsou k dispozici, například úterý 22. března... )

Whisky ochutnávka

Zveme členy i nečleny WC na průběžnou ochutnávku Laphroiag - Quarter cask s tradiční vůní a překvapivou chutí.